Každý strůjcem svého štěstí?

Síle, o níž se věří, že rozhoduje o běhu lidského života, říkáme osud. Někteří z nás víře v sílu osudu podléhají hodně, jiní se domnívají, že svůj osud můžeme ovlivnit. Co se týče vlivu člověka na vlastní osud, jsou česká přísloví a rčení poměrně optimistická. Většina z nich osud vnímá jako něco, co jedinec ovlivnit může.

Nejznámější je asi věta Každý strůjcem svého štěstí. Podobně optimistické jsou i věty Jak si kdo ustele, tak si lehne a Kdo co zaseje, to taky sklidí.

Rovnováhu mezi aktivitou jedince a osudem nalezneme ve rčení Kde člověk neváhá, tam Pán Bůh pomáhá.

Se silami, které se mohou obrátit proti nám, počítá věta Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Vzhledem k tomu, že se toto rčení dodnes hodně užívá, má zřejmě stále své opodstatnění.

Lidová slovesnost obsahuje i věty, které vliv osudu respektují plně: Jaký šel, takovou potkal a K lásce nepřinutíš ani prosbou, ani hrozbou. Nejsilněji je vliv osudu respektován ve rčení Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Toto rčení je stále živé, slýcháváme ho velmi často. V jeho podtextu však vnímáme i cosi, co počítá s tím, že svůj život můžeme svými činy ovlivňovat.

Jak to doopravdy mezi jedincem a osudem je, to si vyzkouší každý sám na svém vlastním životě, neboť, jak praví jedno z rčení: Život lze chápat jen zpětně, žít ho však musíme dopředu.

Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz

Reklama
SDÍLET