Jak na „hlupýždě“ aneb na slimáka španělského?

Do redakce nám napsal vášnivý zahrádkář pan Jaroslav z Hlučínska, který se svým satirickým příspěvkem by rád inspiroval všechny pěstitele, jenž na zahradách svádí marný boj se slimáky a hlemýždi. Ty v článku pan Jaroslav označuje za „hlupýždě“. Po přečtení pochopíte proč.

Nic zásadního proti hlupýžďům nemám až na to, že je jich hodně a žerou mi úrodu, kterou by stejně asi sežralo něco jiného. Nakonec se ukáže, že jsou potřební stejně jako třeba žížaly.

Nicméně rozhodl jsem se jejich stav na naší zahradě zredukovat. A to na minimum. Napustil jsem kbelík vody a všechny hlupýždě, co jsem nasbíral holým rukama, tam vhodil, doufajíc, že když nemají ploutve, hned se utopí. Jenže hlupýždi byli venku dřív než bych řekl „amphérmethér“.

Zlikvidoval jsem je jiným nehumánním způsobem. Raději nebudu říkat jak, aby mě ještě nezavřeli.

V tu dobu manželka koupila půlku melounu, který jsme lžičkou vyjedli. Zbylou slupku jsem napustil vodou a dal na kompost v domnění, že tam budou ptáci konat ranní koupel a pěkně zpívat. Jaké bylo mé překvapení, když jsem po dvou dnech našel slupku plnou utonulých hlupýžďů.  Slupku jsem vylil a znovu napustil. Situace se opakovala.

Co vede hlupýždě k tak masovému sebevražednému konání, je mi záhadou. Až vyřeším, jak získat k dalšímu bádání finanční prostředky, budu se této vědecké činnosti věnovat na plný úvazek.

Hlupýžďům zmar, melounům zdar!!!

Jaroslav z Hlučínska

Reklama