Historie Vánoc

Štědrý večer už je sice z námi, ale vánoční svátky jsou v plném proudu. Řadí se mezi nejvýznamnější křesťanské svátky a hned po Velikonocích jsou historicky nejstarší.

 

 

 

Za vrchol Vánoc je v novodobé historii Evropy považován 24. prosinec – Štědrý den. Je to předvečer narození Krista. Končí jím adventní čas a období půstu.

Tradice zdobit vánoční strom má již dlouhou historii. Původně se zdobily stromy volně v přírodě a pak se zvyk přenesl do lidských obydlí.  Tento zvyk k nám přišel z Německa ve čtyřicátých letech 19. století. Smrčky a jedličky byly v té době zdobeny sladkým pečivem, rozinkami, mandlemi, perníkem a sušeným či čerstvým ovocem. Okolo roku 1860 se v Čechách a na Moravě rozzářily na vánočních stromečcích lojové svíčky. Na náměstí ve vesnicích a městech se nyní často umisťují velké vánoční stromy, jehož slavnostní rozsvícení je spojené s kulturním programem. Dnes je na trhu veliký výběr vánočních ozdob a světélkujících řetězů. Záleží jen na vkusu každého z nás, jak si stromeček ozdobíme, zda v duchu přírody nebo dáme přednost módním trendům.

K Vánocům neodmyslitelně také patří jmelí, které sloužilo podle Keltů k zahánění zlých duchů, k zajištění plodnosti a štěstí vůbec. Jmelí si dle pověry nemůžeme koupit sami. Jmelím nás musí někdo obdarovat. O Vánocích přináší štěstí těm, kteří se pod ním políbí.

Další tradicí v Česku je, že dárky nosí Ježíšek. V jiných zemích se podobné role zhostí například Santa Claus (velmi úspěšný reklamní prostředek) nebo Děda Mráz. Ježíšek je zdrobnělina jména Ježíš, jehož zrození oslavují křesťané během vánočních svátků po celém světě.

Reklama
SDÍLET