Hardboiled Marlowe

Umytý, oholený a střízlivý, dobře oblečený soukromý detektiv Marlowe přichází roku 1939 na návštěvu ke čtyřem milionům dolarů. Tak začíná Hluboký spánek, román, který navždy změnil žánr detektivky.

Do 20. let 20. století vládly v detektivce dvě školy: anglická se soukromým detektivem, jehož prototypem se stal Sherlock Holmes, a francouzská s policejním detektivem, jehož vzorem byl detektiv Lecoq.

Ve 30. letech již bylo jasné, že se za „velkou louží“ zrodila nová škola, která dokázala vytvořit typ detektivky naprosto rovnocenný s typem francouzským či anglickým.

Tato nová škola si říkala „hardboiled“, tedy vařeni natvrdo. Termín byl stvořen z procesu vaření vajec, v češtině se však ujalo označení „drsná škola“.

„Hardboiled“ detektiv řeší sice záhady podobným způsobem jako jeho evropští kolegové, ale v průběhu pátrání se dostává do tak brutálních situací, že to vede k jeho naprostému vyhoření a k cynismu.

Americká detektivka vycházela ze dvou základních zdrojů.

Prvním zdrojem byly šestákové romány s Nickem Carterem, který nelítostně na vlastní pěst pronásledoval ve velkoměstské džungli padouchy.

Druhým zdrojem bylo dílo Dashiella Hammetta, spisovatele, který při psaní čerpal z vlastní zkušenosti. Pracoval totiž řadu let u proslulé Pinkertonovy detektivní agentury.

Hammettovy detektivky jsou zaměřeny na děj, je v nich hodně násilí a málo přemýšlení, gangsteři běžně vyhrávají uplácením a výhružkami i nad celými městy. Hammett byl velmi otevřený v zachycování americké reality.

Autoři „hardboiled fiction“ své povídky publikovali v legendárním časopise Černá maska (Black mask). A zde své první povídky zveřejnil i autor kultovního románu Hluboký spánek, Raymond Chandler.

Raymond Chandler posunul žánr detektivky na vyšší úroveň. Řada literárních teoretiků neřadí jeho romány do tzv. literatury pokleslé, ale přímo do literatury, protože jsou psány vytříbeným stylem a obstojí i jako samostatné literární dílo.

Chandler stvořil nesmrtelnou postavu detektiva. Je jím soukromé očko Phil Marlowe, trochu dobrodruh, trochu citlivka, drsňák, co dokáže rozdávat rány. Marlowe hodně pije a kouří, kromě ran pěstí rozdává i rány svými pohotovými a ironickými komentáři a trefnými odpověďmi, je to cynik, kterého jen tak něco nedojme, ale je až do morku kostí čestný a přímý.

Phil Marlowe dosáhl takové obliby, že se stal i proslulým filmovým hrdinou. Román Hluboký spánek byl zfilmován v roce 1946 a je řazen, podobně jako filmy Laura nebo Sunset blvd., k nejlepším filmům proslulého žánru noir. Filmů o Philu Marlowe však od té doby vznikl bezpočet.

Phil Marlowe má po celém světě mnoho příznivců dodnes. Zřejmě si je stále znovu a znovu získává tím, co o něm napsal jeho autor Raymond Chandler v závěru své vynikající eseje „Prosté umění vraždy“:

„Kdyby bylo dost takových lidí jako on, byl by svět velmi bezpečným místem k životu, a nebyl by přitom příliš nudný, takže by stálo za to v něm žít.“

Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz

Reklama
SDÍLET