V minulém díle jsme cestovali do západních Čech, do pohraničních lesů na česko-německém pomezí. V této úchvatné krajině se nachází kladrubský klášter a v jeho areálu cíl naší cesty: chrám přestavěný v duchu špičkové barokní gotiky. Architektem, který tuto přestavbu navrhl, byl geniální stavitel Jan Blažej Santini.
Dnes se podíváme na jiný gotický chrám. Nachází se na křižovatce mezi Evropou, Asií a Afrikou, v přístavním městě jednoho středomořského ostrova.
Ostrov byl osídlen již v dobách předhistorických. Z období starověku je doložena čilá komunikace ostrovní civilizace se starověkým Egyptem a ostatními tehdejšími významnými státy.
Později byl vývoj ostrova silně spjat s prvotním křesťanstvím a jeho šířením.
Ve středověku patřil ostrov Benátčanům. Za jejich vlády se z města, v němž stojí náš chrám, stalo jedno z nejbohatších evropských měst. Dokonce i sám velký Shakespeare toto město vyznamenal svým zájmem, umístil za mohutné hradby této městské velmoci děj své světoznámé divadelní hry Othelo.
Ve 2. polovině 16. století obsadili ostrov osmanští Turci. Město se díky dokonalému hradebnímu systému tureckým útokům dlouho úspěšně bránilo, nakonec však podlehlo.
Křesťanské památky byly v tomto městě zavřeny, nebo postupně přebudovány na mešity. A to byl osud i naší katedrály. Věže a střecha tohoto dómu byly odstraněny a nejvyšším bodem stavby se stal minaret, symbol islámu.
Minaret měl být nejvyšší stavbou ve městě, proto byly původní věže odstraněny. Vznikla tak bizarní stavba, její bizarnost však vycítí pouze Evropan zvyklý na gotiku. Pro místní obyvatele stavba zvláštní není, podobných staveb je na tomto ostrově řada.
Poznali jste ostrov, město a stavbu, které jsme dnes navštívili?
Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz
