Do práce i o Vánocích: Komu lze nařídit práci ve svátek a jak je to s příplatky?

Vánoce jsou pro řadu lidí nejkrásnější svátky roku, které patří rodině a blízkým. Většina z nás se již dlouho dopředu těší, že si – jako každý rok – doma užije volna a vánoční pohody. Existuje ale řada firem a organizací, které musejí fungovat i během svátků stejně jako kterýkoliv jiný den. Víte, v jakých případech vám zaměstnavatel může práci ve svátek nařídit a na co v takovém případě máte nárok jako zaměstnanec?

Vánoční volno pro většinu zaměstnanců

Vánoční svátky patří mezi tzv. dny pracovního klidu. Většině zaměstnanců tak náleží několik dnů placeného volna, které si mohou užít v rodinném kruhu. „O svátcích obecně platí zákaz výkonu práce. Zaměstnavatel však může zaměstnanci nařídit vykonání nutných prací, které nemohou být provedeny až v klasický pracovní den,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.

Do práce ve svátek především ve veřejném sektoru

 Existují profese, jejichž výkon je nutný i během svátků, protože slouží k uspokojování základních životních, bezpečnostních a dalších potřeb obyvatelstva. U těchto povolání pak zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit výkon práce i ve svátek. To se týká typicky například lékařů, zdravotních sester, hasičů, policistů, dispečerů, pracovníků ostrahy nebo řidičů veřejné dopravy.

Je na rozhodnutí každého zaměstnance a uchazeče o práci, zda chce a bude chtít pracovat v takovém provozu a vykonávat takový typ činnosti, u kterého je pracovní nasazení o svátcích nevyhnutelné. Pokud na takovou pozici nastoupí, je jeho povinností plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn,“ uvádí Ondřej Wysoglad z Adecco ČR. Do této kategorie se mohou řadit třeba také nakládací a vykládací práce, naléhavé opravné práce nebo inventurní a závěrkové práce, pokud tyto činnosti není možné vykonat v běžný pracovní den.

Je poměrně běžnou praxí, že si sváteční služby si po dohodě se zaměstnavatelem berou mladí a bezdětní lidé, nebo pak starší pracovníci s odrostlými dětmi, kterým práce ve svátek nevadí a naopak uvítají, že se pozitivně odrazí na výši platu,“ dodává Ondřej Wysoglad s tím, že rozdělení služeb ale vždy závisí na individuální domluvě.

O práci ve svátek vždy musíte dát zaměstnancům vědět předem

Pokud vaši zaměstnanci spadají do některé z výše uvedených kategorií, musejí se o tom, že se jich týká povinnost jít do práce ve sváteční den, vždy dozvědět včas předem z rozpisu směn. V případě brigád a nárazových prací potom podmínky práce o svátcích musí být upraveny v dohodě o pracovní činnosti či dohodě o provedení práce. Pak je zákonnou povinností daných pracovníků plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn.

Pokud by zaměstnanci do práce nepřišli, hrozí jim neomluvená absence, za kterou jim zaměstnavatel může krátit dovolenou až o 3 dny za každý den absence.

Klidné svátky pro zaměstnance supermarketů

Zaměstnanci supermarketů jako např. prodavači nebo pokladní museli řadu let do práce i v období svátků, kdy zejména velké obchody mívaly otevřeno. Loni v říjnu však vstoupil v platnost nový zákon, který o vybraných svátcích a dnech pracovního klidu, tedy i na Vánoce, zakázal prodej v obchodech, jejichž plocha přesahuje 200 m2. Velké obchody a supermarkety tak již podruhé zůstanou o Vánocích zavřené a jejich zaměstnanci si užijí svátky se svými blízkými.

Zákaz se ovšem týká pouze samotného prodeje zboží, nikoli práce všeobecně. Pokud tedy bude v obchodě probíhat například naskladňování zboží nebo inventura, o porušení zákona nejde, a pracovníci tak mají povinnost se do práce dostavit i ve svátek.

Samostatnou kapitolu pak tvoří e-shopy, pro něž toto ustanovení neplatí. Na rozdíl od kamenných obchodů totiž nemají klasickou prodejní plochu. „E-shopy si i nadále určují provozní dobu samy a mohou fungovat i ve svátky. Jen v těchto dnech musí zaměstnancům vyplácet odpovídající příplatky,“ doplňuje Ondřej Wysoglad.

Kdy mají velké obchody zavřeno

  • 1. ledna
  • Velikonoční pondělí
  • 8. května
  • 28. září
  • 28. října
  • 25. a 26. prosince

Na Štědrý den mohou být obchody otevřené do 12 hodin.

V ostatní svátky není prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě nijak omezena.

Za práci o svátcích náhradní volno nebo příplatek

Zákon stanoví, že kompenzací pro zaměstnance za práci ve svátek je náhradní volno, nebo příplatek. Z pohledu zákoníku práce má odpočinek přednost před finanční odměnou. Příplatek za práci ve svátek tedy můžete zaměstnanci navrhnout jen jako alternativu k čerpání náhradního volna. Je pak na každém zaměstnanci, co upřednostní, zda volno, nebo peníze.

Platí přitom, že za práci ve svátek musí zaměstnavatel pracovníkovi vyplatit standardní mzdu a navrch poskytnout placené náhradní volno, které bude stejně dlouhé jako čas, který zaměstnanec strávil prací ve svátek. „Náhradní volno musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dobrovolně nedohodnou jinak,“ upřesňuje Ondřej Wysoglad. Náhradní volno je vždy placené, přičemž náhrada musí odpovídat výši průměrného výdělku zaměstnance.

Pokud se se zaměstnancem namísto volna dohodnete na příplatku, pak za práci ve svátek dostane v součtu dvojnásobek výdělku, který by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den. „Zaměstnavatel je v tomto případě povinen zaměstnanci vyplatit příplatek ve výši jeho průměrného výdělku. To znamená, že pokud si zaměstnanec v průměru vydělá 150 Kč za hodinu a ve svátek odpracoval 8 hodin, zaměstnavatel mu vyplatí odměnu ve výši 2 400 Kč namísto standardních 1 200 Kč, které by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den,“ vysvětluje na příkladu princip odměny Ondřej Wysoglad.

Reklama