Co obléknout do rakve? Ne každý chce být v černé a zahalený od hlavy až k patě

Co obléci do rakve? Téma, které je pro mnohé tabu, přesto většina z nás ale už jistě pomyslela nad tím, v čem by se k věčnému spánku chtěla odebrat. Určitě se shodneme, že každý chce vypadat hezky, jenže co to znamená „vypadat hezky?“ Zatímco pro jednoho je to sako a dlouhá večerní róba, pro jiného džíny a košile.

Dnešním článkem rozhodně nikoho nechceme pohoršovat a ani přivádět do rozpaků. Jen se na základě britského internetového obchodu Lyst, který uspořádal průzkum „V čem spočinout v rakvi při pohřbu,“ zamyslet nad trochu morbidním tématem. Jsme si ale jisti, že v hlouby duši tato otázka vyvstala na mysli už mnohým z nás, ať už se vší vážností či v pouhé srandě.

Z průzkumu britského e-shopu Lyst vyšlo, že více jak polovina žen si přeje stylový odchod na onen svět. Jednoznačně tak dámy dávají přednost krásným šatům před riflemi a obyčejným trikem.

Necelých 50 % žen by navíc svůj outfit chtělo mít doladěný k dokonalosti a rozhodně se nechtějí ochuzovat o střevíce na vysokém podpatku, které ve spánku na věčné časy už žádné z nich nebudou způsobovat bolest a utrpení. Dámy se tak řídí heslem: „Po smrti nohy už přece nebolí.“

Dále z průzkumu bylo patrné, že téměř čtvrtina lidí by uvítala, aby byla pohřbena ve sportovním oblečení. Dokonce 5 % mužů by na nohách mělo rádo žabky a 3 % by nevadilo mít na hlavě kšiltovku. Ve výsledcích Lystu také vyšlo, že 31 % respondentů žádné stylové oblečení nevyžaduje a k věčnému spánku by se tak klidně odebrali ve spodním prádle, nebo v pyžamu.

Průzkum britského e-shopu se ale nezabýval pouze tím, co obléci, ale i otázkou „Za kolik obléci?“ A odpovědi jsou více než zajímavé. Zhruba 35 % lidí by za oblečení zaplatilo od 11 000 Kč až do 15 700 Kč, sotva 3 000 Kč by pak za „outfit do rakve“ dalo 31 % respondentů a více jak 30 000 Kč by bylo ochotno z kapsy vypláznout až 24 % dotázaných.

Etiketa jistě radí obléci něco pěkného, střídmého, čistého a slušného. Jedni se však shodují, že nad takovými problémy nepřemýšlejí a nechávají je na druhých. S takto podivnými starostmi si raději ani hlavu nezalamují, když stejně neví, zda jejich přání bude vyslyšeno. Nastane-li náš čas na odchod, pak už si na náš názor možná ani nikdo nevzpomene.

 

Reklama
SDÍLET