Buďme shovívaví

Pocházím z generace povalečů, milovníků facebooku a seriálů. Celý den nedělám nic jiného, než že vysedávám před počítačem a sleduji ten pitomý seriál Přátelé, nebo sděluji své pocity široké veřejnosti uživatelů sociálních sítí. Alespoň tak to vidí můj táta.

Vždycky mě nehorázně vytočí ta věta „už blbnete z těch stupidních seriálů“ nebo „furt sedíte před počítačem, už ani nevíte, co to je chodit ven“. V podstatě na jakoukoli chybu, nebo vlastnost, která se tatínkovi zrovna nelíbí, je schopen napasovat nějakou podobnou větu. Něčemu se nahlas divím, mám to ze seriálu, který se mu zrovna nelíbí. Něco nechápu, ale proč to nechápu. Věčně přece sedím na internetu, tak bych tomu měla rozumět. Člověk by řekl, že můj táta je hnidopich a já jsem asi skutečným obrazem své doby, ve které se nikomu nechce pracovat, neví, co to je slušně se chovat a mládež jen věčně čumí na bednu.

Když se ale na naši rodinnou idylu podívám trochu pozorněji, je celkem logické, že se tatíček rozčiluje. Má k tomu důvod. Nejsem počítačový maniak, internet používám hlavně ke komunikaci se spolužáky a ke shánění podkladů k učení. Lhala bych, kdybych tvrdila, že si nenajdu čas na zábavu. Té je na internetu samozřejmě plno, ale je to jen doplňková činnost, kterou si vyplním chvilinku volného času, když se potřebuji trochu odreagovat. Tak jaký důvod ke svému nimrání tatínek má? To slovo zní předsudek. Z úst jakékoliv generace v dějinách určitě vypadla větička začínající Ti mladí dneska... Jde v podstatě o to, že si vždy jedna předešlá generace  myslí o jedné generaci následující, že právě oni mladí jsou stoprocentně horší, mají stovky chyb, které ta starší generace za mlada nemívala.

Zní to složitě, ale má to jednoduché vysvětlení, které můžeme demonstrovat na písničce Věry Špinarové a Petry Janů To máme mládež. Ona úvodní věta totiž nikdy nevyjde z módy, a jak se v této písničce zpívá i my, dnes mladí, jí určitě užijeme do sytosti.

Reklama
SDÍLET