Březnová zima

Jaro už má v březnu zelenou, zima se však své vlády nevzdává snadno. Velmi často spustí v březnu tak silné sněhové přeháňky, že dochází i ke kalamitám. Podle statistik se silná sněžení v březnu objevují daleko častěji než v listopadu či prosinci. 20. března 1958 napadlo dokonce tolik sněhu, že ho i v okolí Prahy bylo naměřeno 30 cm.

Chlad v březnu je označován jako březnová zima. Velmi často se v březnu zima vrátí v plné síle. Počátkem března roku 1971 například vyvrcholily mrazy průměrnou denní teplotou 10 stupňů pod nulou, v ranním minimu klesly až pod 13 stupňů.  Březnová zima se nejčastěji vyskytuje kolem 10. března.

Nejvíce českých březnových pranostik je zaznamenáno ke dvěma svatým, ke svatému Řehoři  (12. 3.) a ke svatému Josefovi (19.3.)

Na svatého Řehoře, líný sedlák, který neoře. Na svatého Řehoře plove led do moře.  Na svatého Řehoře žába hubu otevře.

K Josefovi se pak váže jedna velmi radostná pranostika: Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.

Meteorologické jaro však začíná daleko později. První jarní den obvykle připadá na 21. března, kdy nastává jarní rovnodennost. Pro meteorologické jaro je typický nástup západního proudění vzduchu. Kritériem počátku jara je vzestup průměrných denních teplot nad pět stupňů nad nulou. Příchod jara je závislý na nadmořské výšce a na strmosti roční teplotní křivky. V Praze průměrně nastává jaro 25. března, jinde je to daleko později. Za počátek jara lze na venkově považovat setí ovsa , plné jaro pak nastává s květem jabloní.

Do květu jabloní je ještě daleko, nějaký ten květ se už ale najde. Jaro má v březnu totiž zelenou!

Reklama