Evropská spotřebitelská organizace (BEUC) upozorňuje na nebezpečí spojené s nezodpovědným podáváním antibiotik hospodářským zvířatům. Podle ní přispívá k vzniku rezistentních kmenů bakterií, které pak mají v Evropské unii ročně na svědomí až 25 000 úmrtí.
BEUC považuje současné předpisy za příliš mírné, ačkoli již od roku 2006 zakazují použití antibiotik jako prostředku pro růst svalové hmoty. Stávající nadměrné a preventivní podávání antibiotik podle BEUC napomáhá ke vzniku a šíření rezistentních bakterií. Ty představují vážné zdravotní riziko. Léčba pacientů nakažených odolnými kmeny bakterií je čím dál obtížnější a jen v Evropské unii způsobí tyto bakterie ročně až 25 000 úmrtí.
„Potřebujeme antibiotika, která fungují, když jsme nemocní nebo se podrobíme chirurgickému zákroku. Je tedy zásadní zabezpečit účinnost antibiotik, pokud nechceme, aby amputace prstu či infekce ucha byly opět vysoce rizikovou záležitostí,“ říká Monique Goyens, generální ředitelka BEUC.
Největším problémem je preventivní podávání antibiotik zdravým zvířatům. Čím více se jich podává, tím větší riziko vzniku rezistentní bakterie hrozí. Průzkumy z Belgie, Itálie, Německa, Portugalska a Španělska prokázaly, že takovými bakteriemi bylo kontaminováno mezi 72 % a 98 % drůbežího masa. Problémy však mají i jiné země, například ve Francii byly v některých testovaných vzorcích masa objeveny takzvané „super-bakterie“. Tak BEUC nazývá ty kmeny, které jsou odolné vůči více druhům různých antibiotik.
Bakterie se však nešíří jen v mase. Mohou se šířit skrze hnůj či vodu používané k hnojení a zalévání zemědělských plodin, vzduchem do okolí nebo je přenesou lidé, kteří jsou v kontaktu s hospodářskými zvířaty. Proto BEUC považuje téma za důležité pro všechny, včetně lidí, kteří se vyhýbají živočišným výrobkům.
Cílem BEUC není kompletní zákaz podávání antibiotik hospodářským zvířatům – v případě léčby nemocných či trpících zvířat je to nevyhnutelné. Je však třeba vyhnout se jejich preventivnímu nadužívání. „Optimálním řešením je omezit podávání antibiotik zvířatům, která končí na našem talíři. Jde to. Například Dánsko snížilo používání antibiotik během 13 let o 90 %. Je třeba podávat antibiotika pouze nemocným zvířatům, ne i těm zdravým. Ty druhy antibiotik, které nutně potřebujeme k léčbě lidí, nesmí být podávány zvířatům. Ještě není pozdě na zneškodnění časované bomby rezistence, ale je potřeba přijmout tvrdá opatření, a to rychle,“ popisuje potřebná řešení Monique Goyens.
Hospodářským zvířatům by neměly být podávány léky ze skupin cefalosporinů a fluorochinolonů, což jsou těžko nahraditelné léky určené lidem. Bakterie jsou vůči nim již teď velmi odolné. Místo podávání antibiotik by měli chovatelé zlepšit hygienu chovu a celkovou péči o chovná zvířata.
Novým předpisům o podávání antibiotik by mělo podléhat i veškeré maso a masné výrobky dovážené do Evropské unie ze třetích zemí. Předpisy Unie pro hygienu a podávání antibiotik či růstových hormonů jsou daleko striktnější než ve zbytku světa – neomezené používání antibiotik a růstových hormonů je povoleno například i v USA. Maso ze třetích zemí nesplňující požadavky by se však na evropský trh v žádném případě dostat nemělo.
Pro prevenci nákazy odolnými bakteriemi radí BEUC spotřebitelům maso důkladně tepelně upravit. Po jeho přípravě by si pak měli dokonale umýt ruce i veškeré kuchyňské náčiní. Naopak nedoporučuje omývat samotné maso – voda bez mycího prostředku bakterie nezabíjí, pouze je rozprostře po celém jeho povrchu. Syrové maso by při domácím skladování nemělo přijít do styku s čerstvými potravinami.
Převzato z tiskové zprávy dTestu
